O rodnej dedine

Knihy pro učení i zábavu

V dnešní moderní a uspěchané době má málokdo čas na to, aby se mohl naplno věnovat svým koníčkům. Krásnou knihu si však přečte každý rád. Knihy jsou skvělé. Díky nim se toho můžeme hodně naučit, ale u knihy se můžeme také dobře pobavit. Mezi zábavné žánry knih patří například komiksy, které sice nemají u nás takovou tradici, ale přesto jsou velice oblíbené především mezi mládeží nebo skalními příznivci. Pro děti jsou nejvhodnějšími knihami zase pohádky. I z nich se toho mohou mnohé naučit a navíc se u nich i dobře pobaví. Pohádky jsou skvělým prostředkem k morálnímu vzdělávání mladých, protože v pohádkách přece vždycky dobro zvítězí nad zlem. Abychom si mohli nějakou knihu koupit, tak stačí zajít do vašeho nejbližšího knihkupectví a vybrat si přesně to, co nás baví. Nebo si případně knihy objednat přes internet, kde je často seženete za nižší cenu. V současné době jsou oblíbené i knihy, které se věnují jiným různým koníčkům a zálibám. Mezi tyto knihy patří například škola fotografování. Z ní se člověk dozví, jak správně fotografovat, jaký zvolit fotoaparát, jak udělat z obyčejného snímku snímek výjimečný a podobně. Nesmírně rozšířené a velice vhodné také jako dárek jsou také hobby knihy o zahradničení, které je u nás jedním z nejrozšířenějších koníčků. Kromě toho jsou to ale také bylinkářské knihy, knihy zaměřené na zdraví, zdravou stravu nebo cvičení, ale také knihy s tématikou hobby návodů k tvorbě věcí svépomocí. Knihy nám prostě slouží k zábavě i k učení.

Klukatá cesta z mesta vedie,

do mojej rodnej dediny ťa privedie.

Celkom malá, ale srdcu blízka,

je mi kolíska môjho rodiska.

 

Niekoľko domčekov, salaš a ovce,

dejiny píšu – tak vznikli Návojovce.

Rozrástlo sa potomstvo, pribudlo i domkov,

tak akosi vyrástlo sídlo mojich predkov.

 

Povedľa cesty hrdo stála škola,

detským krikom každé ráno prebúdzaná bola.

Dnes opustená, zabudnutá chátra,

nevie čo ju čaká zajtra.

Možno i spomína na mňa, na teba, na nás všetkých,

veď spolu sme prežili veľa pekných chvíľ.

Veľké toto dielo našich predkov

mizne, a žiaľ nie bez svedkov.

 

Ticho a clivota panuje i oproti,

tu náhrobné kamene označujú miesta po smrti.

Vo večnom spánku tu naši blízki prebývajú,

v našich srdciach a spomienkach navždy zostávajú.

 

Modlitby a pekné piesne nábožné,

rušia občas i toto ticho pokojné.

Z blízkeho kostola zaznievajú,

keď bohoslužby v ňom sa konajú.

 

S veľkými ťažkosťami sme ho stavali,

obrovské ďakujem patrí tým, čo to nevzdali.

Je ozdobou obce je naším druhým domovom,

tu sa stretávame s našim nebeským otcom Pánom Bohom.

 

My a naši duchovní sa tu schádzame,

spoločne cestu k Pánu Bohu hľadáme.

Je to cesta lásky, pokory a pobožnosti,

nevedie späť do mesta, ale zo života do večnosti.

 Oči   /   Jeseň   /   O rodnej dedine   /   Rodná dedina   /   Vianočný čas   /   Zima

Úvodná stránka

 

Autor tinky.binky@centrum.cz